<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2//EN">

PŘEDBĚŽNÝ POPIS PATENTU "BATERIE"

Číslo spisu 1687

T. Townsend Brown

 

POPIS:

Tento vynález se obecně týká nové a jedinečné metody generování elektřiny. Konkrétně se jedná o určitý druh baterie, která narozdíl od jiných baterií nefunguje na principu chemického procesu. I když funguje jako elektromotorická síla, není sama o sobě zdrojem energie. Zatímco fyzikální principy, které jsou podstatou tohoto vynálezu, nejsou zcela pochopeny, v současné době se má za to, a je to podpořeno dalšími důkazy, že původ zdroje je mimozemský a přichází na Zemi z kosmického prostoru ve formě pronikavého gravitačního záření. Věří se, že tato gravitační radiace, pocházející z kosmických zdrojů, má ultravysokou frekvenci, zasahující možná do rozsahu angstromu.

Přesněji řečeno, ačkoli tento vynález může být pro patentové účely klasifikován jako nový druh "baterie"- správněji by měl být pojmenován jako "převodník energie" nebo gravitovoltaický přístroj. Z praktického pracovního hlediska však je vhodně označován jako baterie.

Aktivní složkou této baterie je masívní elektricky izolační materiál s vysokou dielektrickou konstantou, jako jsou kysličníky těžkých kovů nebo karbidy. Pro účely přihlášky tohoto vynálezu byl za aktivní složku vybrán jako jeden z nejlepších materiálů, ne-li jako nejlepší, karbid wolframu (specifická hmotnost 17,0). Kysličníky těžkých kovů, jako je kysličník olovnatý (klejt), sloučeniny osmia nebo baria, nebo podobné látky, mohou být použity se stejně dobrými výsledky. Elektrický výstup je vyveden z elektrod vhodně umístěných na aktivní hmotě. Tento výstup je ve formě stejnosměrného napětí.

 

SPECIFIKACE:

Na obr. 1 je nakreslen pohled na řečenou baterii, zobrazující izolované pouzdro (1), jež obsahuje těžký prach (2) jako je např. karbid wolframu s pojivem, spolu s elektrodami (3) a (4), k nimž jsou připojeny vývody (5) a (6), které přivádějí generovanou elektřinu do vnější zátěže (7).

Obr. 2 znázorňuje obvodové schéma obrázku 1, ukazující navíc způsob prvotní polarizace baterie. Polarizační napětí je dodáno zdrojem vysokého napětí (8). Napětí je připojeno pouze v době, kdy směs chladne nebo je vytvrzována. Potom je napětí odpojeno.

Je nezbytné baterii nejprve polarizovat, aby se orientovaly dipóly molekul a seřadily částice prachu, aby se napětí sčítala. Toto seřazení dipólů nebo polarizace, navozená v době, kdy je aktivní materiál v tekutém stavu, se udrží a bude trvat i poté, co aktivní materiál vychladne nebo bude vytvrzen.

Baterie je vytvořena v následujících krocích:

1.      Karbid wolframu je smíchán s voskem z palmy karnauba nebo s jiným vhodným pojivem a tato těžká směs je nalita do nevodivé nádoby (1) a nechá se vychladnout.

2.      Během chladnutí jsou elektrody (3) a (4) připojeny na vysoké napětí, jak je nakresleno na obr. 2, aby se směs elektricky zpolarizovala. Tato polarizace je nutná, aby následně mohla probíhat energetická (gravitovoltaická) konverze náhodného záření.

3.      Po ztuhnutí aktivní látky je baterie připravena k činnosti a bude generovat napětí, jehož energie zdaleka přesáhne energii potřebnou k polarizaci. Po mnoho let bylo pozorováno, že i když byl zdroj denně připojen k zátěži, jeho napětí neklesalo. Jinými slovy, bylo dokázáno, že baterie tohoto druhu nemá omezenou životnost jako jiné (chemické) baterie, ale je schopna generovat elektřinu neomezeně dlouho.

Přestože jsem v předchozí specifikaci doporučoval přednostně použít jako aktivní ingredience karbid wolframu a karnaubový vosk, je zřejmé, že jiný masívní elektricky izolační materiál s vysokou dielektrickou konstantou a jiné pojivo mohou být s úspěchem použity, aniž by odporovaly duchu vynálezu, vyjádřeném v připojených patentových nárocích.

 

PATENTOVÉ NÁROKY:

1.      Metoda generování elektřiny, využívající jako aktivní látku prach karbidu wolframu smíchaný s vhodným pojivem, spočívající v polarizaci řečené aktivní látky připojením vysokého napětí, zatímco je řečené pojivo vytvrzováno, a využívající elektrody, k nimž jsou připojeny přívodní vodiče, ke generování elektřiny.

2.      Metoda generování elektřiny, zahrnující smíchání prachu karbidu wolframu s roztaveným karnubovým voskem, vychladnutí řečené směsi pod vlivem intenzivního elektrického pole, odstranění řečeného pole a využívání věčného vlastního elektrického potenciálu k napájení vnější zátěže elektrickou energií.

 

Vynálezce

T. Townsend Brown

Sunnyvale, California

April 28, 1976

 

 

 

 

 

Obr. 1

 

 

Obr. 2