Sedm divů z Volgogradu
|
|
Nevěřící Tomášové
Vědci nás stále šokují.
Jedni sestrojí atomovou pumu, druzí vymyslí mentiony. Tato skupina
tvrdí, že klonování lidí je bezproblémové, jiná křičí, že se budou
rodit zrůdy. Ti přísahají na vysokoteplotní plazma v reaktorech typu
tokamak, tamti zase sázejí na energetické perpetuum mobile v podobě
nízkoteplotního plazmatu. Dravý optimismus nadšenců a skepticismus
veteránů vědy. Boj protikladů. Už na citované tiskovce, před
desítkami novinářů, rozcupovali oznámené výsledky výzkumů svých
kolegů lidé zvučných jmen, jako je profesor Sergej Kapica (syn
slavného fyzika, laureáta Nobelovy ceny Petra Kapici) a akademik
Valerij Rubakov. Oba napadli Sobolevův referát slovy, že "jde
buď o podvod, nebo poblouznění" a že tisku měli výsledky ohlásit
až poté, co s nimi seznámí akademickou obec. Sobolev kontroval tím,
že na těchto objevech pracoval vědecký tým v Rusku i USA deset let.
"Po říjnovém semináři v městě Soči budou naše práce publikovány
v prestižních světových vědeckých časopisech," sdělil Ekonomu
Sobolev. Podle něho je Kapica sice znamenitý popularizátor vědy,
encyklopedik a demograf, byť má jen základní fyzikální vzdělání, není
však velkým odborníkem na tuto problematiku. A Rubakov po tiskové
konferenci sám sdělil novinářům, že není expert na "elektrochemii
skla". "K tomu, abychom naše objevy zveřejnili před
novináři dříve, než budou publikovány, nás vedly dvě věci,"
vysvětloval volgogradský "provinční" vědec. "Zatímco v
USA tyto objevy vzbudily obrovský ohlas, tak v Rusku zatím ne. Proto
se musíme postarat tímto způsobem o to, aby prvenství těchto objevů
patřilo Rusku." Patriot Sobolev pak konstatoval, že o výsledky
objevů projevily už do této chvíle zájem tak významné společnosti,
jako jsou American Electronic Power, Emerson Elektric, Sony, Toshiba,
Mitsubishi a další se hlásí. Z Ruska se začínají pomalu hlásit také.
"Autonomní věčné zdroje energie" (bytové stanice) by měly
být masově vyráběny do osmnácti měsíců. O produkci již začal vědec
jednat s některými továrnami, například v moskevské či volgogradské
oblasti. Sám vlastní několik firem, které se zaměřují na engineering
a projektové výzkumné práce v oblastech nových stavebních
technologií, konstrukcí a materiálů či elektráren. "Na realizaci
většiny projektů v rámci sedmi fundamentálních objevů potřebujeme
minimálně dva miliony amerických dolarů. Věříme, že takové investory
najdeme," prohlásil Sobolev. Ceny za hotové "výrobky"
se pak budou řídit podle potřeb trhu. Pokud by měl skutečně pravdu,
už jeho autonomní zdroje energie by tak zamávaly světovou ekonomikou,
že si to zatím nedokážeme ani představit. Žádné uhlí, žádná nafta,
žádné atomové elektrárny. Nedivme se, že Sobolevovi věří jen ti,
kteří byli přítomni experimentům jeho skupiny ve volgogradském ústavu
materiálových výzkumů. Například ředitel chemicko-technologického
ústavu RAEN, doktor Alexandr Rachimov. "To, co jsme pozorovali
při experimentech, je udivující. Možná budeme muset přezkoumat řadu
vědeckých představ o složení hmoty," řekl Rachimov. Kapica a
Rubakov sice nebyli na demonstraci experimentů pozváni, protože
nejsou odborníci na diskutovanou problematiku, ale přišli sami.
"Každý může mít svůj názor na jakoukoliv věc. Oni se vyjádřili,
tak jak se vyjádřili, a Bůh je suď a jejich svědomí," řekl
Sobolev.
Od plazmy k UFO
Co vlastně Sobolev, jeho
kolega Andrej Malenkov a další spolupracovníci objevili? Podle zprávy
agentury Novosti novou třídu skupenství hmoty. Právě to umožňuje
vyrábět neobyčejně levnou elektrickou energii. Výkon domácích
reaktorů má dosahovat 3-4 kW. "Dobíjet se" mají z okolního
magnetického, gravitačního i elektrostatického pole. Přetvářejí
jejich magnetický náboj na vlastní elektromagnetické pole. To se díky
pulzujícím a oscilujícím nábojům mění v elektrický tok. Výkonnější
reaktory se připravují pro využití v průmyslu. Na základě neobvyklého
formování hmoty byl objeven nový způsob generování nízkoteplotního
plazmatu a supravodivosti v běžných "pokojových teplotách".
Nízkoteplotní plazma vzniká v elektrochemickém procesu buď s kladným,
nebo záporným nábojem o vysoké hustotě. Ve vakuové komoře se roztočí
do velkých obrátek po kruhové dráze. Podle Soboleva tak vzniká
supravodič jako konstrukce, nejedná se tedy o stav materiálu při
kryogenních teplotách (hluboko pod bodem mrazu), který se doposud
zkoumá. Právě nízkoteplotní plazma může být využito při konstrukci
principiálně nových létajících objektů a pohonů využívajících
principu tzv. "bezbodového přesunu" a` la UFO (autoři
sci-fi nazývají tzv. bezbodový přesun v čase a prostoru "nulovým
prostorem"). Na základě tzv. "ochuzeného procesu" v
novém skupenství hmoty mohou vznikat jako konečný produkt zcela nové
typy materiálů. Podle Soboleva například na bázi kysličníku
křemičitého vyráběného z křemenného říčního písku. Výsledkem
experimentů byl údajně materiál mnohem lehčí a pevnější než kovy.
Prototypová pec "Čulok" (její sériová výroba se má rovněž
rozběhnout do roka a půl) dokáže vyrobit superpevnou a supertenkou
fólii, která při tloušťce 15-20 mikronů vydrží tlak 8 tisíc kg na 1
čtvereční milimetr. Z 300 kg písku lze např. vyrobit fólii na pokrytí
autostrády o délce 10 km a šířce 3,6 m. "Takto upravený povrch
dálnice se stane prakticky věčným," tvrdí volgogradský akademik.
Fólie nebo odlévání a lisování nových materiálů může mít podle něho
široké použití. Vedle povlaků autostrád také v tenkostěnných
nerozbitných sklech, těsněních, ve stavebních konstrukcích, letectví
a kosmonautice, loďařství a dalších oborech, kde plně nahradí dnes
používané kovy.
Zdravá skepse
Opatrnost je na místě -
tak se dají shrnout postoje českých vědců k oznámeným ruským objevům.
"Bylo by moc hezké, kdyby byla pravda, co slibují. Jenže vždy,
když energii odněkud berete, musí jí zároveň někde ubývat, i když v
některých procesech mizí téměř neznatelně - nejen při využívání
energie jádra, ale třeba i větru," říká Jan Mlynář, který
dlouhodobě pracuje ve Výzkumném centru fyziky plazmatu ve švýcarském
Lausanne. Netvrdí, že jsou tyto objevy nesmyslem, jen říká, že je
nutné počkat na detailní popis nových objevů s návodem, jak je
ověřit. Podobně soudí také vedoucí oddělení tokamaku Ústavu fyziky
plazmatu Akademie věd ČR František Žáček. Ten navíc upozorňuje, že
kdyby například bylo v okolních magnetických, gravitačních a jiných
polích tolik energie, jak říkají ruští vědci, mohlo by nás to zabít.
Souvislost mezi plazmatem a supravodivostí mu také není jasná. "Když
uzavřou plazma do vakua, jak by ho pak mohli využít pro vedení proudu
ke spotřebičům?" ptá se Žáček. Diví se jen, že naprosté ticho je
v odborných kruzích, pokud objevy znamenají takový převrat. "Měli
by výsledky co nejdříve publikovat a nechápu, že už tak neučinili.
Možná se však obávají, aby jejich ještě nepatentované objevy někdo
nezcizil," konstatuje Žáček. Ke stejným závěrům dospěl také Jiří
Kulda, další český vědec v zahraničí. V mezinárodním Institutu Laueho
Langevina v Grenoblu ve Francii zkoumá mimo jiné magnetické
vlastnosti materiálů. "Hledal jsem o tom jakoukoliv zmínku na
internetu, který je dnes nejrychlejším prostředkem šíření informací,
ale nic. Na webových stránkách se občas o magnetickém monopolu
spekuluje v rámci fyziky elementárních částic, někdy se v této
souvislosti objeví nějaká jména, ale nikdy jsem tam neviděl Valeriana
Soboleva," říká Kulda.
Globální uragán
Písku je všude dost a
tak podle Soboleva bude základní surovina přístupná každému, zatímco
dnes se snahy o ovládnutí energetických a surovinových zdrojů
promítají do světové politiky a vedou i k válkám. "Naše objevy
povedou ke globálním změnám ve světové ekonomice, ale zásadně
neovlivní rozložení politických sil ve světě," domnívá se tento
muž. V tomto momentě bychom ale měli zpozornět. Na chvíli zapomeňme
na námitky oponentů sedmi divů z Volgogradu a přesvědčme se, že je to
pravda. Rychlá aplikace těchto principiálně nových objevů by skutečně
mohla otřást světovou ekonomikou. Miliony lidí pracující v
energetice, těžařském, naftařském a metalurgickém průmyslu by rázem
přišly o práci. Černý pátek na newyorské burze z dvacátých let
minulého století by byl jen odvarem proti tomu, co by se stalo s
akciemi (možná by přežil jen Microsoft, který by rychle vyrobil
software pro dálkové ovládání domácích reaktorů či UFO). Hladové
bouře by rozvrátily vládnoucí režimy. Vypukly by nejprve lokální, pak
globální konflikty. Sobolev se možná v hodnocení výsledků svých
experimentů nemýlí. Mýlí se však určitě v tom, že by jejich aplikace
nezměnila nejen hospodářskou, ale i politickou mapu světa. Možná by
pomohla rychlá expanze lidstva do vesmíru nebo kdyby se objevy z
Volgogradu na čas strčily pod deset zámků do trezoru a ve správný
okamžik a na správném místě, pod dozorem nějakého mezinárodního
vědeckého a politického grémia opatrně realizovaly. Možná má pravdu
Kapica a Rubakov, Žáček či Mlynář a další oponenti. Možná jde opravdu
o chiméru, o špatný výklad zjištěných jevů, vědecké poblouznění a my
budeme nadále v potu tváře tavit ocel, kopat uhlí a bojovat za
Temelíny. Platí však i to, co napsal jeden z významných žáků Petra
Kapici, gruzínský experimentální fyzik Elefter Andronikašvili: "Věda,
to je právě to, co je vyloučeno. To, co vyloučeno není, je jenom
vědeckotechnický pokrok."
Zdroj: http://www.pantax.cz/zpravy/2001/09/10.09.01.htm8#